Umění být zdráv Jan Vojáček

Jan Vojáček

Jan Vojáček je klasicky vystudovaný lékař, jehož životním i pracovním posláním se stalo hledání cest ke zdraví. Je průvodcem lidí na cestě k poznání zákonitostí vzniku nemocí a jejich předcházení. To vše v souladu s nejnovějšími vědeckými objevy a principy fungování lidského organismu. Jan Vojáček vytváří most mezi klasickou medicínou a medicínou personalizovanou. I proto se stal certifikovaným praktikem funkční medicíny, která mění pohled a přístup k chronickým onemocněním. Ve svém bestselleru Umění být zdráv klade otázky v dnešní době nadmíru aktuální.

Další informace

Zdravá střeva - Justin a Erica Sonnenburgovi

V knize se mimo jiné dozvíte

• Co je to mikrobiota a proč bychom se o ni měli zajímat na úplně prvním místě (ještě předtím, než začneme svou kondici či zdravotní potíže řešit jinak).
• Jaké nečekané a zásadní souvislosti mezi rozmanitostí naší mikrobioty a zdravím (mj. obezitou i duševními chorobami) objevili vědci v posledních letech.
• Jak je možné, že spolu mozek a střevo tak živě komunikují, a proč to není mozek, kdo má právo veta
• Jak souvisí konzumace jogurtu s úzkostí.
• Proč se mikrobiota každého z nás radikálně liší, jak se dědí, jak se vyvíjí a čím strádá.
• Že přenos střevní mikrobioty z jednoho jedince na druhého (transplantace) často vede k zlepšení zdraví (a je zdokumentován i přenos některých psychických vlastností).
• Proč je zdravé chovat psy, nepřehánět to s dezinfekcí a zejména se vyhýbat antibiotikům, pokud to není nezbytně nutné.
• Že vláknina, kvašené (fermentované) potraviny a některé obiloviny v žádném případě nesmí zmizet z našeho jídelníčku, jinak nám mikrobi vyhynou.
• Proč je v pořádku občas (nebo dočasně) trpět meteorismem.
• Co přesně ve střevech způsobuje konzumace masa a co s tím můžeme dělat.
• Jak fungují a čemu poslouží probiotika, prebiotika a kdy je vhodné je užívat.
• Jak snížit riziko přemnožení patogenů a rezistentních život ohrožujících infekcí typu C. difficile, když se nemůžete vyhnout antibiotické léčbě.
• Jak může stav mikrobioty ovlivnit kvalitu stáří a ovlivnit délku života.
• A vůbec: čím správně vyživovat našeho souputníka mikrobiotu – tu vlastní, našich dětí i blízkých (s recepty pro každý den postavenými tak, aby se snadno dělaly, chutnaly a nešidily mikrobiotu).

Justin a Erica Sonnenburgovi

Další informace

Další informace

Další informace

Božidara je babička, kterou jste možná neměli. Ale měli byste chtít. Pro Vaše dobro. Umí péct vánočky, ale většinou se netrefí na Vánoce. Nemá vkus, zato má styl. Respektuje všechny živé bytosti, ale na plotě jí visí cedule "Zákaz chcaní psů". Její slovník nepatří k nejvybranějším. Je moudrá, ale ne přemoudřelá. Radí jen na výslovné požádání. No dobře, někdy i bez něj. Ale vydržet se to dá. Je s ní sranda. A není s ní nuda. V trapnosti se nepochopitelně vyžívá. A zatáhne Vás do ní, ať už budete chtít, nebo ne. Naštvat ji či urazit se zdá být nemožné. Ale pokud jde o princip, radši se jí kliďte z cesty. Její smysl pro spravedlnost je svérázný, ale stojí za to nad ním popřemýšlet. Všechna trápení světa vyléčí buchtami. S mákem. S cukrem. A s rumem. Hodně rumem. A ve zvlášť naléhavých případech vás počastuje konopím. Božidara je žena, která se nebojí žít ani umřít. A přece je na světě jedna věc, ze které strach má.

Děj románu

                            Božidara žije sice možná zvláštní, nicméně poklidný život. Když se jednoho dne na prahu její chalupy zjeví dospívající vnučka Rosie s žádostí o azyl na dobu neurčitou, ani jedna z nich ještě netuší, jak moc se jejich každodennost promění. Zatímco Božidara se musí vypořádat s tím, že její mnohaletou samotu narušila nová bytost, Rosie se pokouší zbavit okovů, které jí nasadila její matka Milada v podobě až příliš dokonalého života, v němž každá vteřina je předem naplánovaná. Po společně stráveném loudavém létě ale vyvstanou dvě zásadní otázky. Vrátí se Rosie na gymnázium, aby dokončila maturitní ročník? A kam každý podzim Božidara na půl roku zmizí, aniž by o tom cokoli kdokoli z rodiny věděl?

Pro jak staré čtenáře?

Kniha je primárně určena dospělým. Nicméně často se ptáte, zda by si knížku mohlo přečíst i teenager...

Příběh je srozumitelný i dětem od 10 let. Myšlenky možná nechytnou úplně všechny, ale nevadí jim to.

V knížce čas od času padne nějaké to sprosté slovo. A také se sem tam pije víno či kouří tráva. Ani jedno není samoúčelné a má to v knize svůj význam.

Čili velmi záleží, jak to doma máte nastavené a zda o takových věcech spolu mluvíte.

Jak knížka vznikla?

Tak jako všechny její knihy, i tato k Veronice přišla v podobě jedné jediné nosné myšlenky: Jaké by byly naše životy, kdybychom je žili podle sebe? Bez ohledu na to, co si myslíme, že bychom měli. Bez ohledu na to, co po nás požadují druzí. V zimě 2021 se Veronika shodou náhod ocitla na samotě v portugalských horách. A tam k ní poprvé přišla Božidara. Původně si myslela, že to bude její o dvacet let starší já. Jenže ona byla tvrdohlavá a pod rukama jí ožila ve velmi svéráznou bytost, která s ní má spoustu věcí společných, ale v mnohém se ode ní liší.Když začala psát její příběh, zdálo se jí, jako by už někde existoval. Jako by ho jen stahovala odkudsi, kde je již dopsaný, a na ní je pouze přenést ho na papír. Zdaleka ne všechny scény vymyslela. (A už vůbec ne prožila.) Ale v jejích představách byly tak reálné, že když se po půl roce psaní s postavami loučila, bylo jí smutno, jako kdyby opouštěla dobré přátele.

5 zemí, 5 témat

Česko ZASTAV SE. Zpomal. Odpočívej. Zevli. Jen buď. Toulej se. Užívej samotu. Čekej. Důvěřuj procesu. A zjisti, kdo jsi. Německo ODVAŽ SE. Vypni vnitřního cenzora. Neboj se. Ztrapni se. Blázni. Tanči. Zpívej. Směj se. Hraj si. A neber se tak vážně. Francie DOVOL SI. Mysli na sebe. Pečuj o sebe. Dopřej si. Měj se na prvním místě. Nauč se i brát, ne jen dávat. Miluj se. Španělsko ODPOUTEJ SE. Vykašli se na očekávání. Měj odvahu plavat proti proudu. Nauč se říkat ne. Nežij životy jiných. Žij ten svůj. Portugalsko ODPUSŤ. Nelpi. Nebojuj. Pluj světem lehce a v radosti. Otevři se. Vyjadřuj city. Odpusť druhým. A především pak sobě.

(Nevyžádaná) moudra od Božidary

"Někdy tak moc žijeme v zajetí svý verze pravdy, že pro ni přestanem vnímat svět kolem." "Když si na lidech všímáš toho, co tě od nich odlišuje, je to na prd. Musíš hledat to, co máte společný." "Tak proč tě prudí?" "Protože každej musí něčím svý dny plnit. "Když si Božidara mohla vybrat, jestli být z něčeho dopředu předposraná, nebo věřit, že všechno dobře dopadne, volila to druhé. Vždycky. "Krása života spočívá v tom, že ho dopředu nevymyslíš. To je podle mě největší průser naší civilizace. Moc přemejšlíme."

Stárnutí je nemoc, kterou lze léčit.

O knize

V knize se mimo jiné dozvíte

David Sinclair

Další informace