Božidara – Veronika Hurdová
Jaký život bys žil, kdyby ti byla všechna “musíš” a “nesmíš” u prdele?
Vyražte spolu s Božidarou na bláznivý road trip. Nebudete litovat. Dost možná to bude cesta Vašeho života.
Román o třech generacích žen. Román o tom, že i když se snažíme být těmi nejlepšími matkami, jakými dokážeme, nemusí to vést ke krásnému vztahu s dcerou.
Popis
Božidara je babička, kterou jste možná neměli. Ale měli byste chtít. Pro Vaše dobro.
Umí péct vánočky, ale většinou se netrefí na Vánoce. Nemá vkus, zato má styl. Respektuje všechny živé bytosti, ale na plotě jí visí cedule “Zákaz chcaní psů”. Její slovník nepatří k nejvybranějším.
Je moudrá, ale ne přemoudřelá. Radí jen na výslovné požádání. No dobře, někdy i bez něj. Ale vydržet se to dá.
Je s ní sranda. A není s ní nuda. V trapnosti se nepochopitelně vyžívá. A zatáhne Vás do ní, ať už budete chtít, nebo ne.
Naštvat ji či urazit se zdá být nemožné. Ale pokud jde o princip, radši se jí kliďte z cesty. Její smysl pro spravedlnost je svérázný, ale stojí za to nad ním popřemýšlet.
Všechna trápení světa vyléčí buchtami. S mákem. S cukrem. A s rumem. Hodně rumem. A ve zvlášť naléhavých případech vás počastuje konopím.
Božidara je žena, která se nebojí žít ani umřít. A přece je na světě jedna věc, ze které strach má.
Děj románu
Božidara žije sice možná zvláštní, nicméně poklidný život. Když se jednoho dne na prahu její chalupy zjeví dospívající vnučka Rosie s žádostí o azyl na dobu neurčitou, ani jedna z nich ještě netuší, jak moc se jejich každodennost promění.
Zatímco Božidara se musí vypořádat s tím, že její mnohaletou samotu narušila nová bytost, Rosie se pokouší zbavit okovů, které jí nasadila její matka Milada v podobě až příliš dokonalého života, v němž každá vteřina je předem naplánovaná.
Po společně stráveném loudavém létě ale vyvstanou dvě zásadní otázky. Vrátí se Rosie na gymnázium, aby dokončila maturitní ročník? A kam každý podzim Božidara na půl roku zmizí, aniž by o tom cokoli kdokoli z rodiny věděl?
Pro jak staré čtenáře?
Kniha je primárně určena dospělým. Nicméně často se ptáte, zda by si knížku mohlo přečíst i teenager…
Příběh je srozumitelný i dětem od 10 let. Myšlenky možná nechytnou úplně všechny, ale nevadí jim to.
V knížce čas od času padne nějaké to sprosté slovo. A také se sem tam pije víno či kouří tráva. Ani jedno není samoúčelné a má to v knize svůj význam.
Čili velmi záleží, jak to doma máte nastavené a zda o takových věcech spolu mluvíte.
Jak knížka vznikla?
Tak jako všechny její knihy, i tato k Veronice přišla v podobě jedné jediné nosné myšlenky: Jaké by byly naše životy, kdybychom je žili podle sebe? Bez ohledu na to, co si myslíme, že bychom měli. Bez ohledu na to, co po nás požadují druzí. V zimě 2021 se Veronika shodou náhod ocitla na samotě v portugalských horách. A tam k ní poprvé přišla Božidara. Původně si myslela, že to bude její o dvacet let starší já. Jenže ona byla tvrdohlavá a pod rukama jí ožila ve velmi svéráznou bytost, která s ní má spoustu věcí společných, ale v mnohém se ode ní liší.Když začala psát její příběh, zdálo se jí, jako by už někde existoval. Jako by ho jen stahovala odkudsi, kde je již dopsaný, a na ní je pouze přenést ho na papír. Zdaleka ne všechny scény vymyslela. (A už vůbec ne prožila.) Ale v jejích představách byly tak reálné, že když se po půl roce psaní s postavami loučila, bylo jí smutno, jako kdyby opouštěla dobré přátele.
5 zemí, 5 témat
Česko ZASTAV SE. Zpomal. Odpočívej. Zevli. Jen buď. Toulej se. Užívej samotu. Čekej. Důvěřuj procesu. A zjisti, kdo jsi.
Německo ODVAŽ SE. Vypni vnitřního cenzora. Neboj se. Ztrapni se. Blázni. Tanči. Zpívej. Směj se. Hraj si. A neber se tak vážně.
Francie DOVOL SI. Mysli na sebe. Pečuj o sebe. Dopřej si. Měj se na prvním místě. Nauč se i brát, ne jen dávat. Miluj se.
Španělsko ODPOUTEJ SE. Vykašli se na očekávání. Měj odvahu plavat proti proudu. Nauč se říkat ne. Nežij životy jiných. Žij ten svůj.
Portugalsko ODPUSŤ. Nelpi. Nebojuj. Pluj světem lehce a v radosti. Otevři se. Vyjadřuj city. Odpusť druhým. A především pak sobě.
(Nevyžádaná) moudra od Božidary
“Někdy tak moc žijeme v zajetí svý verze pravdy, že pro ni přestanem vnímat svět kolem.”
“Když si na lidech všímáš toho, co tě od nich odlišuje, je to na prd. Musíš hledat to, co máte společný.”
“Tak proč tě prudí?” “Protože každej musí něčím svý dny plnit.”Když si Božidara mohla vybrat, jestli být z něčeho dopředu předposraná, nebo věřit, že všechno dobře dopadne, volila to druhé. Vždycky.
“Krása života spočívá v tom, že ho dopředu nevymyslíš. To je podle mě největší průser naší civilizace. Moc přemejšlíme.”
Další informace
| Hmotnost | 0,5 kg |
|---|---|
| Počet stran | 536 |
Hodnocení a recenze
Zatím nejsou žádné recenze.